V poslední době se na internetu se vzrůstající intenzitou ozývají hlasy, že školský systém je zaostalý. Že školní osnovy nejdou s dobou. Maminka se ptá: „Proč se moje dcera učí anatomii brouka, kterou jsem se učila já před dvaceti lety, místo toho, aby poznávala principy moderního, dynamicky se rozvíjejícího světa?“ Zdá se, že ona maminka udeřila pomyslný hřebíček na hlavičku, neboť zdejší systém vzdělávání je skutečně o krok pozadu třeba za skandinávským, ale i mnoha jinými. Nejenže dítě takto promarní příležitost nasát co nejvíce skutečně praktických informací a znalostí, přijde ale zároveň o možnost včas odhalit svůj potenciál a vydat se na tu správnou životní dráhu již v útlém věku.
Je sice pravda, že škola úspěšně funguje jako velmi významná sociální skupina hrající klíčovou roli v socializaci dítěte, nicméně jakožto médium sloužící mimo jiné právě k poodhalování mnohdy skrytého potenciálu selhává doslova na plné čáře. Na druhou stranu existují případy, kdy se žákův talent projeví bez vnější pomoci. Ty však nejsou příliš běžné, o to více bývají podivuhodné. Ve školním prostředí zkrátka není přáno individuálnímu rozkvětu tolik jako společnému soužití.
Díru, která zbyla po neúspěšném pokusu o odhalení potenciálu dítěte ve škole, už mnoha jinými způsoby zaplnit posléze nelze. O to více je potřeba řádně je prozkoumat a nezatracovat na první pohled. Určení osobnostního potenciálu slibují i odborné psychoanalytické testy, ať už v pracovnách psychologů nebo na specializovaných internetových portálech. Právě online osobnostní testy zažívají posledních několik let boom a jsou sympatickým příslibem nové možnosti definovat lidskou osobnost na základě jednoduchých testování. Tato definice přináší mimo jiné i obraz toho, jakým způsobem by se s dítětem mělo pracovat a také odhalí (počkejte si) onen kýžený potenciál. Zdá se, že více v tomto případě není již zapotřebí.
